Titulní strana
techarena.cz
- Řada Sony A7R byla dlouhé roky synonymem maximálního rozlišení, ale také určitých kompromisů
- Nová A7R VI působí, jako by se Sony rozhodlo většinu z nich konečně smazat
- Šedesát sedm megapixelů, stacked snímač, 30 FPS v plné kvalitě a pre-capture funkce mění způsob, jakým tenhle foťák funguje v praxi
- Po prvním dni focení kolem Vltavy jsem měl pocit, že nedržím jen další generaci známého modelu, ale možná to vůbec nejuniverzálnější R-ko, které kdy vzniklo
Existuje takový zvláštní moment, kdy si fotograf bere do ruky foťák, o kterém zatím jen četl. Hmotnost ho překvapí, nebo ne. Spoušť má svůj zvuk, nebo ne. Hledáček vás na pár vteřin přitiskne k oku, nebo vás nechá lhostejnými. Sony A7R VI, jejíž premiéra proběhla předminulý týden, si mě v ruce udržela déle, než jsem čekal - a víc než to, vrátila mi otázku, kterou jsem si u R-kové řady už dávno přestal pokládat: pro koho vlastně je?
foto: Techarena.cz
„Resolution Accelerated" není marketing - je to popis foťáku
Sony se tento foťák letos snaží tlačit přes označení Resolution Accelerated, které ve vás opravdu může vzbudit spoustu otázek. Řada R je u Sony totiž už dlouhá léta synonymem maximálního rozlišení. Proč ale ono "Accelerated"? Je to něco jako "na steroidech"? To mi vrtalo hlavně při únicích marketingových materiálů před samotným představením. Po samotném oznámení a detailním prostudováním parametrů už to začalo dávat ale jasný smysl.
Reklama
Začněme tím očividným. Šedesát sedm megapixelů. To je nové maximum mezi sériovými full-frame bezzrcadlovkami a samo o sobě by stačilo k upoutávce. Klíčové ale je, že to jsou megapixely sedící na zcela novém stacked snímači, který Sony čte zhruba 5,6× rychleji než snímač pětky. V překladu do fotografické řeči to znamená jedinou větu: 30 snímků za vteřinu v plné 14bitové kvalitě. V téhle jediné větě se schovává celá podstata nové A7R VI.
foto: Techarena.cz
Tichá poznámka o rolling shutteru, kterou je dobré říct nahlas
Stacked snímač ale ještě neznamená "nejrychlejší". Nezávislá měření udávají rychlost čtení snímače na 17,2 milisekundy - což je z hlediska každodenního použití úplně v pohodě, ale není to úroveň A1 ani A9 III. Při skutečně extrémních scénách (fotbalový míč v plné rychlosti, levné LED panely v zákulisí, ostře pohyblivá scéna proti grafickému pozadí) může A7R VI v okrajových případech ukázat náznak rolling shutteru. To jsem ale já osobně nezachytil, protože Sony nám foťák prezentovalo v pražské Marině, kde jediný pohybující se objekt byla plynule plující kachna na Vltavě. Při reálné scéně si ale troufám říct, že bych na omezení senzoru narazil. Je tedy rozhodně férové říct hned na začátku: A7R VI není a nemá být náhradou A1 II nebo A9 III. Je to jiný foťák s jinou misí. I když je pravda, že z typicky krajinkářského foťáku se letos nové R rozkročilo víc, než kdykoli předtím.
foto: Techarena.cz
Dva foťáky v jednom těle
To, co A7R VI dělá překvapivě dobře, je vlastní žonglování mezi maximální kvalitou a maximální rychlostí. Necháte 14bitový RAW - máte rozlišovací monstrum schopné 30 sn./s s bufferem na 60 záběrů, tedy dvou vteřin nepřerušené palby. Přepnete do komprimovaného 12bitového RAWu - snímkování zůstane, ale autofokus začne počítat až 60 propočtů za vteřinu a buffer se rozšíří na 150 záběrů, plných pět vteřin. Fakticky tak máte v jednom těle ateliérový rozlišovací snímač a sportovní reportážní těleso, mezi kterými přepnete jedním tlačítkem v menu.
Skutečným „game changerem“ je ale funkce pre-capture. Domáčknete spoušť - a foťák vám vrátí i vteřinu nahranou před stiskem. Pro každého, kdo někdy nadával na opožděný reflex při letícím ptákovi, skokanovi do vody nebo dítěti otáčejícím se v okamžiku, kdy už spoušť jelo dolů, je tahle funkce stejně zásadní, jako kdysi byl přechod z mechanického SLR na digitál. Lze ji nastavit v rozmezí od 0,03 do 1 sekundy zpětně. Jednu vteřinu používám standardně.
foto: Techarena.cz
Pak jsem si ji odnesl na Vltavu
Po prezentaci jsem dostal tělo s novým objektivem 100–400 GM II na krátkou chvíli do ruky a musím uznat, že oproti mému combu A1 II se 400mm f/2.8 GM je to o dost lehčí kalibr, který prostě v ruce udržíte mnohem delší dobu. O to se pochopitelně stará hlavně nový objektiv s dvojicí lineárně uložených motorů s brutálně rychlým ostřením. Škoda jen, že okolí bylo brutálně mrtvé na pohyb a čas na vyzkoušení velmi krátký, proto berte dnešní článek opravdu jen jako prvotní dojmy.
Reklama
foto: Techarena.cz
Hledáček: poprvé HDR
Hledáček zůstal na 9,44 milionu obrazových bodů - což už dva roky v branži nikdo nepřekonal - ale poprvé v sériovém Sony foťáku je HDR, třikrát světlejší a má DCI-P3 ekvivalentní gamut. Když si v něm zobrazíte HDR fotku, vypadá přesně tak, jak ji foťák vzal. Tohle se Sony opravdu povedlo.
foto: Techarena.cz
Drobnosti, které dělají rozdíl
Nová baterie má o 18 % vyšší kapacitu (2 650 mAh) a i při krátkém používání je viditelné, jak procenta na displeji padají mnohem pomaleji než u klasické NP-FZ100 z ostatních přístrojů Sony. Nabíječka je nově dvojitá USB-C a obě baterky nabijete za 115 minut. Háček: je to kompletně nový bateriový systém, takže žádná zpětná kompatibilita s NP-FZ100, novým bateriovým gripem to nezachrání. Pro každého, kdo má doma deset starých baterek, drobná logistická bolest.
Tělo dostalo prosvícená zadní tlačítka (s dedikovanou klávesou, kterou si můžu přemapovat na cokoli jiného), přední tally lampu pro videaře a nový XLR adaptér s 32bitovým float zvukem. Sony tu zjevně myslí i na hybridní filmaře, byť z R-ka plnohodnotnou kinokameru neudělá. Škoda jen, že už poněkolikáté jde zase o jiné rozložení tlačítek než na ostatních modelech. Pokud tedy jako já vlastníte více těl, musíte si zvykat jak při přechodu z A1, tak o filmových FX3 ani nemluvě.
Video se posunulo na 8K/30 s oversamplingem z 8,2K a 4K/120 s aktivní dynamickou stabilizací, která fakticky nahrazuje gimbal pro běžné situace. Novinkou je i Dual Gain Function ve 4K/30 - režim, ve kterém snímač sečte dva expozice najednou a vrátí čistší obraz se znatelně lepší kresbou stínů. Funguje jen v rozsahu ISO 100–400 a nedá se kombinovat se vším, ale pro statičtější filmařské scény je to vítané rozšíření.
foto: Techarena.cz
Objektiv 100–400 GM II krátce
Stručně, protože si zaslouží vlastní článek: 1 840 gramů, ale tak vyvážených, že byla radost tohle combo používat. Smooth/Tight přepínač na zoomovém kroužku je drobnost, kterou ocení každý, kdo zkusil teleobjektiv při sklopení dolů — pevné nastavení drží 400 mm i bez ruky, volné se ovládá malíčkem. Deklikovatelná stativová objímka po 90 stupních je další signál, že do designu sahali fotografové, ne marketing. Cena se pohybuje kolem 126 000 Kč - láce to není.
foto: Techarena.cz
To, co poznáte už na první dobrou
A7R VI není náhrada A1. Pro největší sportovní akce, fotbal s LED reklamními bannery v pozadí nebo synchronizaci s blesky v extrémních časech zůstávají A1 a A9 III lepší volbou. Ale pro všechno ostatní - krajinu, architekturu, portrét, ateliér, svatební reportáž, přírodu, hybridní video - je nová A7R VI univerzál, který poprvé v historii téhle řady přestal mít citelná omezení v sekundárních disciplínách.
Tělo stojí kolem 127 000 Kč. Není to první foťák pro začínajícího nadšence. Ale pro každého, kdo R-kovou řadu sleduje od trojky nebo čtyřky a čekal, kdy konečně dostane rozlišení i rychlost zároveň, je tohle ten foťák, o kterém by mohl poprvé začít vážně uvažovat. Ta omezení oproti A1 II jsou totiž výrazně menší, než by startovní cena napovídala. Pro mnoho nadšenců tak bude opravdu A7R VI častokrát výhodnější volbou.
