Občas ve videích zmíním, že můj 5 let starý MacBook Pro už úplně nestíhá, a tak mi letos začíná hledání nového notebooku a jelikož rozhodně nejsem uzamknutý v jablečném ekosystému, tak se dívám i po Windows. A pak přišla na recenzi nová verze 14palcové Yogy 9i od Lenova, která téměř, téměř, splňuje úplně vše, co bych od ultrabooku chtěl a myslím si, že zaujme nejen mě.
Konstrukce a zpracování
Předně řeknu, že říkám notebooku Yoga 9i, jelikož to tvrdí nálepka na počítači, ale v obchodech ji najdete také jako Yoga 9 14IAP7. Tak a teď konstrukce, která je společně s designem vcelku netradiční. Zatímco všechny notebooky jsou ostře řezané, hranaté a podobně, tak Lenovo se rozhodlo pro opak. Tohle je iPhone 11 Pro světa notebooků. Kovové hrany jsou lesklé, stříbrné a výrazně zaoblené. To samé platí o víku, které není stejně velké jako základna, jak bývá zvykem.
Ve výsledku vypadá Yoga jako takový sandwich a podle mě jí to hrozně sluší. Když jsem notebook vybalil, tak matné materiály dohromady s tenkým, lehkým a zaobleným tělem prostě působí jako svěží vítr v těch horkých a dusných letních dnech. A pokud vám volba zaoblených hran přijde nepraktická, tak je tomu přesně naopak. Nikdy jsem neměl notebook, který by bylo tak pohodlné používat na klíně nebo jen psát na něm na stole. Nebo ho prostě jen zvednout.
Reklama
Hrany jsou nesmírně pohodlné na opření a kupodivu se ani prakticky vůbec nešpiní. Spíše se snadněji odřou. V součtu je to v mých očích ale velká přednost, a navíc to vypadá jedinečně. Tohle rozhodně není MacBook. Což poznáte i podle čistě vizuálního výstupku nad displejem, kde máme překvapivě kvalitní Full HD kamerku a senzory pro bezpečné odemykání obličejem. Ale pokud kamerkám nefandíte, tak jí můžete fyzickou klapkou zablokovat a používat jen čtečku otisků prstů.
I ta je stejně jako odemykání obličejem velice rychlá a má vlastní destičku vpravo od klávesnice. Není to však tlačítko, je to pouze výstupek. Zapínací tlačítko je tabletově na pravém boku. Za ten výstupek se mimochodem také notebook nesmírně snadno otevře, což je další oblast, kde jde cítit vyšší cena tohoto kousku a chytrý design Lenova. Je tu celkem tuhý pant, díky kterému drží displej výborně s různě otočeným displejem. Ať už v režimu stojanu, stanu nebo jako tablet.
Zároveň je však chod pantu nesmírně hladký a velice snadno jej otevřete jednou rukou. Materiál podložek rukou je rovněž příjemný a samotná klávesnice podle mě jedna z nejlepších. Nemohu si stěžovat na zdvih kláves, jejich velikost, rozmístění nebo podsvícení. Všechno se tu povedlo a psal jsem na ní okamžitě velice rychle a jistě. Klávesnice je vážně super a potěší také tlačítka navíc, která mi přišla praktická.
Je zde klávesa pro změny výkonového profilu, zapnutí rozmazání pozadí u kamery, režimy zvuku a zapnutím tmavého režimu napříč systémem. Jedním tlačítkem se přepínáte mezi tmavým a světlým režimem, což mi přišlo jako blbost, nejste sami, ale kupodivu jsem to celkem často využíval.
Neunikl vám určitě ani ten velký touchpad, jenž bohužel nemá haptickou odezvu ve stylu MacBooku jako některé jiné letošní ultrabooky. Pořád je to však na poměry Windows výborný touchpad, jenž má příjemný povrch, díky jeho velikosti se snadno používají gesta a proklikávání vydává hezké kliknutí a nevyžaduje moc síly. Zkrátka skvělá klávesnice i touchpad.
Displej a zvuk
Nad tím vším je poté nádherný 14palcový HDR displej. Jen poslouchejte ty vlastnosti: OLED, 2,8K rozlišení, poměr 16:10, jas 400 nitů a 90Hz frekvence. Ten jas nezní moc vysoce, ale čitelnost byla i teď v létě kupodivu skvělá, za což bude moct také hrubší povrch displeje bez oleofobní vrstvy, ve kterém se vše kolem tolik neodráží. Jinak kvalita a plynulost obrazu je špičková. Ani dotykový rastr tu nejde vidět tolik jako u konkurence od ASUSu, byť zase nejsou tak extrémně přesné barvy jako u Zenbooků.
Na dotyky pak reaguje displej okamžitě a díky tomu super pantu, tenkosti a lehkosti jsem notebook i já často používal jako tablet, což většinou nedělám. Dokonce k přístroji dostanete i stylus, jenž se nabíjí přes USB-C a je pro něj připravena praktická aplikace. Bohužel ale stylus nelze magneticky nikde přichytit a bez oleofobního potahu displeje není malování se stylusem tak příjemné. Samotný stylus a jeho reakce jsou přitom lepší než u konkurence, ale to patlání po displeji není prostě příjemné. Prstem ano, stylusem moc ne.
Pro mě ta nejlepší věc je ovšem mezi displejem a klávesnicí. Ten pant je tu prostě magický, jelikož má v sobě zároveň soundbar složený z pár reproduktorů, které tím pádem míří vždy na vás a nic jim nebrání v hraní v jakémkoli režimu ohnutí displeje. Tablet, stan, notebook, vždy jde zvuk k vám. A k tomuto soundbaru se pak přidávají ještě hlubší basové reproduktory vespod základny, které mají ovšem zároveň ještě malé otvory na bocích, aby nešel zvuk jen dolů.
Reklama
Výsledkem je zvuk, který je nesmírně hlasitý, dostanete čisté výšky a středy, silný prostorový efekt, vcelku hezkou dynamiku a solidní basy. Není to takový basový zvuk, jako mají nové MacBooky Pro, ale mezi Windows noteboky je tohle nejlepší zvuk, jaký jsem zatím slyšel. Vlastně Lenovo snadno porazilo můj 13palcový MacBook Pro, což je nutná laťka pro můj další počítač. A Yoga krásně překvapila a snadno tu laťku přeskočila.
foto: techArena
Možná to Dolby Atmos a jméno Bowers & Wilkins u těchto reproduktorů výjimečně něco znamená. Potěšujícím zjištěním byla také konektivita. Wi-Fi 6E tu funguje znamenitě, stabilně a rychle, přičemž se drží hezky signálu. Bluetooth 5.2 to samé, žádné problémy. Což mě ale nepřekvapuje, jelikož to jsou oblasti, za které se vždy zaručuje certifikace Intel EVO. Bez kvalitní a nejmodernější výbavy by jí notebook nedostal.
Pochválím si také aplikace Lenovo. Ano, je jich tu zbytečně moc, dalo by se to hodit do dvou nebo tří aplikací, avšak co mají dělat, dělají velice dobře. Je tu spousta praktických natavení a informací, nesekají se, což je u jiných značek někdy problém, neotravují pořád notifikacemi, klidně na ně nemusíte nikdy sáhnout a nebudete o nich vědět.
Ty řeči o softwaru mě dále dostávají k systému a hardwaru. Tahle Yoga je nejplynulejším zážitkem z Windows 11, jaký jsem doposud měl. A nevím úplně proč, jelikož hardware jsem tu měl letos daleko silnější. Lenovo ale něco dokázalo vylepšit, jelikož rychlost a běh systému je tu zkrátka... Macovský. Jinak to nejde říci. Těch 16 GB RAM DDR5 a velice rychlé 1TB SSD s tím určitě také má něco společného. Byla radost s notebookem pracovat.
Výkon a výdrž
Největší zásluhu na tom ovšem má patrně srdce stroje. Není to herní notebook, ale Intel Core i5 1240P je velice dobrý procesor. Pro opáčko, pokud to nevíte, tak P je nová řada procesorů pro letošní rok, která sedí mezi ultrabookovými “Učkem” a herním silným “Háčkem”. Tohle má být zlatý střed výkonu a výdrže za rozumnou cenu. A byť se to číselně nezdá, tak díky obřímu technologickému skoku 12. generace procesorů Intel je tahle "péčková" i5 mnohem silnější než minulá generace Intel Core i7 G.
Dostanete společně s integrovanou grafikou Iris Xe velice hezkou porci výkonu, díky které jsem 4K Techweek a recenze upravoval v Premiéře snadno a plynule. Nelze se divit, když podle měření dokáže Lenovo vyhnat v nejsilnějším režimu TDP tohoto procesoru na více než 30W. Vím, že můžete být ohledně výkonu skeptičtí, hlavně za danou cenu, ale nebojte. Výkon vám chybět nebude, pokud nevyžadujete grafiku nVidia nebo hraní nejnovějších her.
Navíc potěší, že Core i5 P tolik netopí a Lenovo sem dalo velice schopné větráky a heatpipy, díky čemuž byla klávesnice s touchpadem i během renderování 4K videí vždy krásně použitelná. Nikdy se notebook nepříjemně nezahřál v těchto místech a ani na baterku mu moc neklesal výkon. Nad klávesnicí už se umí ale rozžhavit hodně.
Nejlepší ale je, že je zároveň notebook tichý. I když jsem mu dal zabrat, tak hlučnost nebyla moc vysoká a zároveň chladil dobře. Nemluvě o faktu, že při běžném používání byste v místnosti slyšeli spadnout špendlík namísto větráků. Chlazení je tu zmáknuté tím pádem skvěle. Kde je ale problém je zase jednou ta výdrž, se kterou dle mých zkušeností 12. generace Intelů zápasí a prohrává stejně jako letošní Snapdragon 8 Gen 1 v telefonech.
Zatím prakticky každý notebook s novými Intely bez ohledu na zbytek hardwaru vydržel letos asi tak 4 až 4,5 hodin se zapnutým displejem. Někdy i daleko méně při kancelářské práci. Naštěstí mohu říct, že Yoga 9i se pohybovala spíše kolem 5 hodin práce. S 90 Hz se díváme spíše na stabilních 4,5 hodin nonstop práce. Pokud hodíte jas na 70 % a budete se jen dívat třeba na YouTube či Netflix, tak se dostanete na 6 hodin.
Pořád to pro mě není na jeden den práce v kanceláři, musel jsem notebook vždy nabít, ale je fajn, že Lenovo dostalo z tohoto hardwaru více než jiní. Pořád můžeme ovšem v říší Windows tiše a smutně závidět MacBookům s Mkovými procesory. Moc rád jsem pak viděl dvě USB-C Thuderbolt 4 na jedné straně a jedno obyčejné USB-C, avšak všechny umí nabíjet 65W výkonem, což je super. Můžete nabíjet vždy ze strany, která je praktičtější na vašem stole. Dále je zde velké USB-A 3.2 Gen 2 a jack pro sluchátka a mikrofon. Solidní výbava.
Vyplatí se?
foto: techArenaAsi jde poznat, že jsem byl z Lenovo Yoga 9i nadšený. Téměř každá část tohoto notebooků je výborná, až mě to překvapilo. Tohle je prakticky ideální ultrabook, který výjimečně nekašle ani na zvuk jako drtivá většina Windows počítačů. Ano, stojí 40 tisíc korun, což není málo, ale dostanete za to opravdu prémiový kus hardwaru s jedinečnou konstrukcí. Podle mě je ta cena adekvátní. Případně dejte navíc 5 tisíc a můžete mít “Péčkovou” i7.
Velká škoda té výdrže baterie, protože jinak tady prakticky nic nechybí a nic není vyloženě špatně. Je tedy otázkou, jestli vám bude stačit baterka na vaše používání a zda dokáže zbytek notebooku výdrž vynahradit. V mých očích je tomu Yoga sakra hodně blízko, a ještě dlouho nad její koupí budu uvažovat. A když nic jiného, tak je to naprosto s přehledem můj nový benchmark pro všechny letošní ultrabooky. Jestli jste tedy v této recenzi hledali vesměs třeba jen popostrčení ke koupi, tak větší kopanec asi už dostat nemůžete.