Těsně před koncem roku sem vmáčknu ještě poslední recenzi notebooku. Nový ZenBook 14X OLED používám už nějaký ten pátek a řeknu vám, už dlouho jsem nebyl u nějaké produktu tak rozpolcen. Tenhle počítač dělá totiž spoustu věcí excelentně, možná i nejlépe na trhu, a hrozně rád jsem ho díky tomu používal, ale pak je tu pár tak frustrujících vlastností, které mě po celou dobu testování nenechaly chladným.

Konstrukce a výbava

Pamatujete ai na ZenBook 14 UX425, který jsem recenzoval loni v létě? Když ne, tak vám to nemám za zlé. Nicméně, nový 14X je konstrukčně v podstatě úplně stejný, ale trochu nám přibral. To znamená, že to určitě není nejlehčí ani nejtenčí ultrabook své úhlopříčky, ale je dost malý na to, aby se pohodlně nosil v batohu, a hlavně na oplátku dostanete parádní pocit z kvality té kovové konstrukce. Tělo působí skvěle, vypadá dobře a má certifikaci odolnosti MIL-STD 810H.

Je tu rovněž pořád ErgoLift, kdy se notebook nadzvedne po otevření a dostane tak lepší přístup k vzduchu, chlazení se zlepší a psaní na klávesnici bude o něco pohodlně. Co je pak super, tak ASUS zapracoval na pantu. Ten je nyní daleko tužší, ale stále se dá otevřít až na 180°. Podle mě je tohle dokonce jeden z nejlepších pantu na trhu. Je hrozně hladký, drží v jakémkoli náklonu pevně, ale pořád jej otevřete snadno jednou rukou. Je to paráda. 

Potěší také výbava portů. Jedno velké USB-A 3.2 Gen 2, dvojice USB-C typu Thunderbolt 4 a obě lze využít pro 100W nabíječku, kterou máte v balení, nechybí HDMI 2.0b, vrátil se jack pro sluchátka a mikrofon, sláva, a nezapomnělo se ani na čtečku microSD karet, která není nejpomalejší. Já byl spokojený, tohle je za mě na ultrabook ideální kombinace a musím si pochválit rovnou také rychlou a stabilní Wi-Fi 6.

Co nevidím rád je chybějící odemykání obličejem pomocí Windows Hello, které bylo v předchozím ZenBooku 14. To mě hodně mrzí, jelikož mám u notebooků radši tohle odemykání než čtečky otisků prstů, avšak ta čtečka tady je alespoň excelentní. Velice rychlé a nikdy se mi nestalo, že by se notebook na první pokus neodemkl. Mimochodem, ta běžná HD přední kamerka, co tu je, stojí za prd. Zvuk a odfiltrování okolního hluku je ovšem fajn. Nic nového. 

Nic nového také v oblasti práce na ZenBooku 14X. Je zde opět ta velice prostorná klávesnice se solidním zdvihem 1,4 mm. Není to moje nejoblíbenější klávesnice, třeba MateBook od Huawei měl lepší, ale pořád je to skvělá klávesnice. Stisk je trochu divný, moc se mi nelíbil, ale psalo se mi ty dlouhé hodiny v kuse výborně ve dne i večer s ne moc silným podsvícením. 

A chválím diodky, které vám ukazují u klávesách pro vypnutí a zapnutí mikrofonu a kamery, jestli máte ten mikrofon a kameru zapnutou. Jen by mohly být barvy naopak. Když máte vše zapnuto, tak svítí klávesy slabě bíle, ale když vše vypnete, tak ta oranžová hrozně moc bije do očí, takže i když jsem chtěl nechat vše vypnuté kvůli soukromí, tak jsem to neudělal. Rád bych měl možnost prohodit, kdy má oranžově svítit. Ale to už by stačilo, ve zkratce je to hodně dobrá klávesnice, byl jsem spokojený. 

foto: techArena

Úplně nadšený jsem byl z touchpadu. Jasně, mrzí mě, že ta stejná haptická odezva a kvalita touchpadu jako u MacBooků nikde jinde není, ale tohle patří v říši oken mezi špičku. Je tu totiž Screenpad 2, což je menší Full HD IPS displej s matným povrchem. A ten dostal tolik vylepšení, že jsem ho skoro ani nepoznal. Prostředí je úplně nové. 

Pořád tu máte ikony pro programy a funkce, které chcete používat, ale nově jsou tu jako v Androidu navigační tlačítka, což se sakra hodí. Nalevo od hlavní obrazovky je pak seznam pár skupin aplikací, kdy si můžete jedním klepnutím otevřít vaší oblíbenou kombinaci aplikací na obou displejích. Napravo od hlavní obrazovky je pak moje oblíbená novinka. 

Pokaždé, když používá na hlavním velké displeji nějakou aplikaci či program, tak tady se vám zobrazí návrhy, jestli nechcete něco z toho přidat do oblíbených na plochu toho menšího Screenpadu, abyste měli zkratku doslova vždy pod prsty. Geniální. Navíc mi přijde chod prostředí Screenpadu plynulejší, byť občas stále zabugovaný, nastavení je jednodušších, maximální i minimálně jas dostačující. Je to bezva aktualizace. 

Pochopitelně ale můžete Screenpad také pořád vypnout a dostanete zkrátka jen velký, protáhlý černý touchpad, který je radost promačkávat i po něm patlat. To je to kouzlo. I když Screenpad nevyužijete, tak díky těm technologiím v něm dostaneme alespoň super touchpad. A možná se minimálně nějaké ty zkratky naučíte používat. 

Displej

Korunním klenotem ZenBook 14X OLED je však samozřejmě až jeho 14palcový OLED displej. Ten můžete mít ve dvou rozlišeních. Je na výběr 4K OLED panel, ale v Česku zatím najdete jen 2,8K OLED panel a ten je podle mě lepší. Proč? Dostanete pořád nádherný displej, brutální kontrast, fantastické barvy s certifikací PANTONE, 100% pokrytím DCI-P3, VESA certifikace HDR, je šetrnější na vaše oči díky redukci modrého světla, má jas až 550 nitů, tenké rámečky a odezvu 0,2 ms, ale jako bonus se chlubí oproti 4K panelu ještě jen tak mimochodem 90Hz frekvencí. 

Ano, barevně ultra přesný skoro 3K 90Hz OLED displej v notebooku. Je to splněný sen. Bez keců je tohle asi ten nejlepší displej, jaký jsem v notebooku viděl. A ty plynulé animace v 90Hz beru všema deseti oproti dalšímu K navíc v rozlišení. Já tenhle displej miluju... A zároveň mě pravidelně vytáčel celou dobu testování. A tím se dostáváme pomalu k té rozporuplnější části ZenBooku. 

Tento 2,8K displej je totiž ve dvou verzích - normální a dotykové. No a já mám tu dotykovou, jejíž dotyková vrstva není moc dobře schovaná. Na bílém pozadí nebo na velkých plochách jasných barev vidíte takový lehčí šum po celé ploše panelu. Bohužel přes video či fotky vám to přesně neukážeme. Buď to nepůjde vidět vůbec jako v realitě, nebo to naopak půjde vidět až moc, jelikož kamery vždycky displeje zkreslí. 

Pochopitelně záleží, jak dobrý máte zrak, ale já jsem tu dotykovou vrstvu viděl na displeji i během běžné práce na stole na vzdálenost rukou. Když jsem dal poté známým a kolegům notebook na vyzkoušení, tak 9 z 12 lidí si všimlo po chvíli používání, že tam jsou nějaké cituji “tečky” nebo “šum”. Ale ne každého to extra obtěžovalo.  

Ve videu to nejde moc často vidět a tmavý režim hodně pomůže tento efekt schovat, ale já prostě nechci všude používat tmavý režim a nebudu sám. Musím uznat, že jsme si při běžném používání tak nějak zvyknul, ale čas od času mě to stejně znovu praštilo do očí a štvalo mě to. To je ovšem dané také tím, že mi to krapet komplikovalo třeba kontrolu fotek z testování mobilů, protože jsem si občas nemohl být jistý, jestli je ve fotce šum nebo je to jen displejem. Nebo jestli je fotka vážně hezky ostrá. Ani tvorba thumbnailů tím pádem nebyla občas sranda.  

Na druhou stranu, teď přijde velké ALE... Někdo to fakt očividně nepozná nebo to vůbec neřeší, a hlavně se děla také verze 14X se stejným displejem bez dotykové vrstvy. Ta dle zahraničních recenzí stejný viditelný šum nemá. Tu bych si bez přemýšlení vzal, ale na náš trh se podle všeho zatím tento model bohužel nechystá a kdo ví, jestli někdy. 

No a z rozporuplné části recenze do dvou mínusů. Spodní reproduktory nehrají úplně špatně, ale chybí jim basy a jsou překvapivě tiché i na stole, natož na peřině, na gauči a podobně. Takhle by to fakt pořád nešlo a proč nejen ASUS odmítá kvalitní přední reproduktory ala MacBook je nad mé chápání. To je ale velké mínus pro mě, jelikož mám doma jen notebook a pořád na něm bez sluchátek něco sleduji. Výdrž už zabolí asi každého.  

Hardware a výdrž

Předchozí ZenBook 14 vydržel 9 hodin, což pořád nebyl Mac nebo někteří konkurenti, ale byla to dobrá výdrž. Když notebook zvládne celý pracovní den v kanclu, tak mu dám v oblasti výdrže volňáska. ZenBook 14X tohle nezvládl. Vytvořil jsem trochu delší článek, kdy jsem byl většinu času ve Wordu, poté v adminu našeho webu, hledal pár fotek, ořezal je, všechno nasdílel na socky a měl u toho zapnutý podcast. Nic extra náročného. Za 50 minut bylo ale 20 % procent baterky pryč s 80 % jasu. 

Okej, ale to byl zapnutý Screenpad. Sice jsem ho používal jen jako touchpad ve speciálním režimu, ale nebyl vypnutý. V pozadí svítili ty ikony. Tak jsem Screenpad přepnul čistě na touchpad, dělal tu samou práci znovu a tentokrát zmizelo 20 % po 57 minutách. Rozdíl, ale ne extra velký. Zkrátka jsme se běžně díval na 4,5 až 5 hodin a kousek používání. Tak si výdrž ultrabooku úplně nepředstavuji, avšak je paráda, že můžete zapojit tu malou 100W nabíječku pomocí USB-C a rychle trochu šťávy dobít. 

foto: techArena

Zapomenout nesmím ani na hardware. Najdete zde dedikovanou grafiku NVDIA Ge Force MX450, to potěší, 16 GB RAM a rychlé 512GB SSD. Avšak to vše pod taktovkou Intel Core i5 11. generace za 35 tisíc korun. To rozhodně není slabý procesor, ZenBook je krásně rychlý i plynulý, ale Intel Core i7 by se sem hodilo více. Za i7 dáte ovšem už 41 tisíc korun. Na druhou stranu využívá také spousta jiných notebooků v této cenovce i5 a ty nemají Screenpad nebo tak famózní OLED displej. Podle mě je to férový kompromis, ale možná každý souhlasit nebude. 

A abych zakončil vše čistě pozitivně, tak musím pochválit chlazení. V běžném provozu je notebook zcela potichu a za celou pracovní dobu nevydal v kanclu nikdy ani hlásku. Pouze když jsem začal upravovat a renderovat video, nebo dělal nároční thumbnail a zároveň uploadoval video na YouTube, tak začal hekat, ale pořád to nebylo moc hlasité. A větrání odvádí všechen vzduch hezky od vás a klávesnice zůstávala vcelku chladná. Za chlazení a hluk palec nahoru. 

A ještě vlastně software. Ano, výjimečně zmíním u počítače software. Aplikace MyASUS tu nabízí velice užitečné možnosti. Ať už jde o výkon, napájení, možnosti připojení a zejména nastavení displeje. Tenhle nový panel od Samsung si rozumí dokonce s posouváním a obnovováním pixelů v případě nečinnosti, aby se co nejvíce zabránilo vypalování. Plus si lze upravit další vlastnosti displeje. A je fajn také funkce s telefonem, jako je vzdálená plocha, posílání souborů, a dokonce můžete používat kvalitní fotoaparát ze svého mobilu jako webku. Sice tohle propojování a posílání minimálně s mým iPhonem nebylo spolehlivé, ale když to funguje, tak je to bezva věc hned v balení. 

Vyplatí se?

Ve finále mám s tímto kouskem jen tři problémy, jejichž důležitost bude pro každého jiná. Výdrž mě štve nejvíc, reproduktory jsou pořád na nic a ta viditelná dotyková vrstva displeje mě zkrátka iritovala. Během práce to mým očím zkrátka překáželo, což je subjektivní záležitost.  

foto: techArenaTy dva pořádné mínusy mě ale vážně mrzí, protože ZenBook 14X OLED je jinak bez keců úžasný notebook. Vysoce kvalitní konstrukce, fajn klávesnice, výborný touchpad v podobě unikátního druhého displeje Screenpad, super výbava portů, ideální pant displeje a ErgoLift, užitečný software ASUSu a pak je tu naprosto úchvatný 90Hz 2,8K OLED displej. Je toho hodně k milování a cena není přehnaná. 

Jak teď pomalu pokukuji po novém notebooky, tak jsem doufal, že ZenBook 14X mě tak moc překvapí, že po něm třeba i sáhnu a ve finále tomu byl velice blízko. Ta výdrž a zvuk jsou pro mě sice nepřekonatelné zábrany, ale to neznamená, že nemůže být tohle ideální stroj pro vás. Možná si toho šumu displeje nevšimnete nebo zkrátka takové detaily neřešíte a překousnete to.  

Možná oceníte famózní displej a Screenpad víc než dobrý zvuk. Možná vám ani nebude tak překážet ta výdrž, jelikož notebook stejně používáte převážně jen doma a venku na něm přes 4 hodin nestrávíte. Každý jsme nějaký a ZenBook 14X má podle mě řadu nesporných velkých výhod. To musí uznat objektivně každý. Pořád je to však za mě dost možná. ASUS dělá hrozně moc extra věcí navíc výborně, ale některé ty základy nejsou ani průměrné.