---

Voděodolnost. Jedna z vlastností, po které řada lidí u telefonů vždycky volá, ale vlastně většinou ani neví, co přesně ta voděodolnost znamená a jak funguje. Takže jakožto reakce na řadu zmatených komentářů a dotazů na našem YouTube kanálu, jsem se rozhodl vytvořit článek a video o voděodolnosti telefonů, certifikacích IP a všeho kolem toho.  

Výrobci ve svých reklamách často moc rádi přehánějí. Ve skutečnosti nejsou telefony tak úžasně voděodolné, jak možná myslíte ze všech těch reklam. A především je zde spousta menších háčků, o kterých spousta lidí neví, nebo úplně nechápou všechny souvislosti a jsou ze všech těch čísel a výroků výrobců spíše zmatení. Pořádné vysvětlení vám totiž logicky někdo jako Sony, Samsung, Apple, Google či třeba LG nedá. V jejich zájmu je, aby jejich telefon prostě působil co nejlépe. Vysvětlovat pod hvězdičkou v reklamě voděodolnosti a jak fungují není moc praktické.

---

Jak fungují certifikace IP

Ale od toho jsme tu já, takže začneme. Pokud je váš telefon voděodolný má v drtivé většině přiřazenou IP certifikaci, a právě ta je pro spoustu lidí jedním z největších otazníků. IP je zkratkou pro International/Ingress Protection a pokrývá nespočet různých odvětví. Třeba i vaše zástrčka doma má většinou certifikaci zhruba IP44 a podobně jsou označeny také pouliční lampy, kde je zase běžné v průměru třeba IP45. 

U telefonů se však bavíme o voděodolnosti z pravidla až tehdy, pokud má přístroj certifikaci IP67 či IP68, přičemž ve skutečnosti vyslovuji já a celý zbytek mobilního světla toto označení vlastně špatně. Správně to totiž není IP "šedesát osm", ale IP "šest osm" - hezky odděleně. Každé číslo má totiž svůj vlastní význam. To první nemá ve skutečnosti vůbec co dělat s vodou, značí totiž utěsněním proti pevným částicím. Jinými slovy, tohle je odolnost vůči písku, nečistotám, prachu a podobně.  

To se hodí zejména kupříkladu u čoček fotoaparátu. Byť i s číslem 6, nejvyšším stupněm ochrany před prachem, se mohou do mřížky sluchátka dostat třeba mikro kovové piliny, které se pomalu ale jistě do zařízení prořežou a zničí jej. Proto v těžkých pracovních podmínkách ani certifikace nezaručí, že vám na stavbě nebo v dílně telefon v kapse přežije. Není se čemu divit, když jej nosíte třeba rok v tak těžkých podmínkách. Větší šanci máte vážně s nějaký odolným pracovním telefonem od CATu a podobně.

Nicméně, až to druhé číslo nás dnes zajímá nejvíce. To značí odolnost vůči vodě. Od deště, přes polití a odolnost proti proudu vody, až po ponoření do větší hloubky. Právě podle tohoto čísla poznáte, co si teoreticky můžete dovolit. Nebo spíše poznáte, co dokázal telefony přežít v laboratorních podmínkách. 

Hned uvedu příklad, jak certifikace fungují. Proč vždycky říkáme v recenzích, že třeba certifikace IP52 jako by nebyla? Protože 5 značí, že zařízení je chráněno proti prachu, ale pořád se do něj částečky mohou dostat. 2 zase značí, že je stroj chráněn jen proti stékající či kapající vodě v úhlu maximálně 15°. Jinými slovy tenhle stroj vydrží oficiálně jen déšť, což vydržel kdysi i můj iPhone 3GS, Galaxy Nexus a podobně.  

Ty vyšší čísla jsou už ale zajímavější. Voděodolnost 5 a 6 značí odolnost vůči silnému proudu vody, kdy telefon sprejují tryskami. Čísla 7 a 8 se zase týkají úplného ponoření do vody. Měl bych také vysvětlil význam těchto dvou nejpoužívanějších čísel. Telefon s IP67 vydrží maximálně 30 minut v hloubce jednoho metru.

S IP68 je to pak už ve skutečnosti těžší. Obecně se má zato, že tato certifikace značí, že zařízení vydrží 30 minut v hloubce vyšší jak ten jeden metr. Konkrétní hloubka závisí ovšem vždy na výrobci. Proto má Samsung vydržet třeba 30 minut ve hloubce metr a půl, zatímco nové iPhony 11 Pro se chlubí odolností po dobu 30 minut až do 4 metrů. Certifikace je ovšem stejná - IP68. Nutno upozornit, že po uplynutí těch 30 minut ovšem nemusí telefon nutně hned povolit stavidla a propláchnout se vodou. Zkrátka jen na tuhle dobu byl testován.  

Hodí se zmínit také to X, které se občas do těchto certifikací vloudí. X nutně neznamená, že nemá telefon vůbec žádnou ochranu v dané kategorii. Jen to znamená, že pro tento typ ochrany nebyl telefon testován, takže nemůže být doložen. Nějaké zařízení s IPX7 může však stále odolat prachu.  

Co je však nejdůležitější a co je důvodem, proč tento článek vůbec dělám. To číselné označení není kumulativní. To znamená, že certifikace číslo 8 pod sebou nutně nenese také všechny certifikace s nižší číslovkou. Osmička má v sobě určitě jen sedmičku, jelikož to je stejný test jen v nižší hloubce. Což mě přivádí k recenzi Xperie 5, kde se objevil na YouTube komentář “Co je to za blbost, že přeci nemůže mít telefon certifikaci IP65 i IP68 zároveň”. Inu, může, ty certifikace se nestupňují. 

Jak jsem psal dříve, certifikace 5 a 6 se týkají stříkání vody tryskou na telefon pod vysokým tlakem, což jsou logicky úplně jiné podmínky než jen ponoření do vody na nějakou dobu, což jsou ty certifikaci s číslem 7 a 8. Jinými slovy, pokud má váš telefon certifikaci IP68, může vydržet půl hodiny třeba ve dvou metrové hloubce, avšak nemusí vydržet silný tlak proudu vody. Kupříkladu reproduktory pod prudkou tekoucí vodou by mohly teoreticky povolit, protože na tohle nebyly testovány. Byly testovány jen na ponoření.  

Teď si můžete říct, že stejně hadicí svůj telefon nikdy oplachovat nebudete, takže je to zbytečné, ale nenechte se zmýlit. Ten vodní tlak na mobil totiž nevznikne jen stříkáním tryskou, silným proudem pod sprchou a podobně. Když telefon upustíte do vody, tak než zapracuje fyzika a telefon se ve vodě zastaví, zapůsobí na všechny části zařízení nárazem do hladiny velký tlak. Proto může sice vaše zařízení vydržet třeba malé spadnutí do záchodu, když ho polijete na stole nebo pomalu ponoříte do vody, ale když upustíte telefon do bazénu třeba ze dvou metrů? To už mluvíme o pořádném tlaku, na nějž nemusí být nutně testován. 

Z tohoto důvodu je nejlepší, když vidíte u jednoho produktu vypsané dvě voděodolnosti rozdílného typu. A právě proto mají Xperie dost možná tu nejlepší voděodolnost na trhu. Sony vám totiž tou svojí dvojí certifikaci jasně říká: “Nebojte, tenhle telefon prošel testem potopení v hluboké vodě a vydrží i silný tlak, takže máte pojistku ve větší škále situací.” 

---

Nespoléhejte jen na voděodolnost

Mějte však pořád na paměti, že je tu spousta háčků. A proto vám teď přidám pár věcí, na které musíte i s vaším voděodolným telefonem pamatovat. Zařízení se samozřejmě testují v laboratorních podmínkách a s čistou pitnou vodou. Cola, pivo, slaná voda v moři či silně chlorovaná v bazénu mohou způsobit velice rychle silnou korozi.  

Nemluvě o faktu, že se mohou v zařízení třeba jen usadit mikro zrnka soli z moře, která vnitřek poničí. Ostatně i zkušení potápěči svou výstroj vždy po potápění oplachují pitnou vodou. Takže byste podobné opatření měli po případném ponoření do moře či bazénu provést opatrně i vy s telefonem. 

Všechno to těsnění může samozřejmě také poškodit zub času. Vezměte si, co všechno zkusí jen za jeden rok váš telefon. Párkrát spadne, denně nespočet menších otřesů, je často vystaven velkým změnám teploty, vedru, mrazu, to všechno může ovlivňovat postupně voděodolnost telefonu, které docílí výrobce většinou nějakou gumou, pěnou, lepidlem a podobně.  

A nejdůležitější věc, na kterou nezapomínat, prakticky žádný výrobce nepokrývá poškození vodou zárukou. A kdybyste se chtěli se servisem hádat, že váš telefon určitě vodě vystaven nebyl, tak na to pozor. Každý telefon má uvnitř na některém a občas i více místech maličký kus látky, který změní barvu, jako byste do něj kápli inkoustem, pokud je vystaven vodě.  

Výrobce, potažmo servis, tím pádem velice snadno pozná, zda se dovnitř dostala voda či silnější vlhkost. I když můžete s tímhle teoreticky zabodovat naopak i vy, kdyby se nějaký pochybný servis vymlouval, že byl telefon vystaven vodě a nevezme jen na záruku, ale vy jste si telefon rozebrali a předložili důkaz, že onen kousek látky je stále v původním stavu a nikde známky oxidace nejsou.  

A ještě krátce k těm “domácím” testům telefonů, které se voděodolností nechlubí. To, že někdo potopí třeba Xiaomi Mi 9, Zenfone 6 nebo Honor 20 do vody a vytáhne je za půl hodiny zcela funkční, vlastně nic neznamená. Koroze je totiž pomalejší proces a šíří se a sílí jako nemoc. Telefon tedy mohl zdánlivě přežít potopení, ale už v něm začínají chemické procesy, které nemusí ani fénování a ten tradiční trik s hozením do rýže zachránit.  

Na druhou stranu. To, že nemá telefon oficiální certifikace nemusí také znamenat, že není telefon vůbec nijak chráně před vodou. Záleží na výrobci. Kupříkladu OnePlus se chlubí, že jejich telefon je na ponoření testován. Jen si to testuje samo OnePlus a ne nezávislá laboratoř, která by udělila placenou IP certifikaci.  

Ano, jako za každou certifikaci “kvality” musí i zde výrobce platit, což samozřejmě zvedá také cenu telefonu. Takže třeba to OnePlus zvolilo, že budou muset lidi věřit přímo jim. Ostatně řada výrobců dává dnes do svých dražších telefonů alespoň nějakou formu utěsnění a ani nemusí mít certifikaci. 

Stačí vytáhnout šuplíček pro SIM karty a hned uvidíte, jak vážně bral výrobce u vašeho zařízení ochranu před vodou. Pokud má šuplíček kolem sebe gumové těsnění jako mám třeba já u Xiaomi Mi 9, co teď používám, bral výrobce těsnění alespoň trochu vážně. A pokud byste telefon rozebrali, mohli byste najít řadu dalších míst, kde může být nějaká forma těsnění bez nutné certifikace. Často bývá těsnění také kolem USB konektoru, u reproduktorů či tlačítek. Zkrátka u každého otvoru dovnitř přistroj.  

---

Jaké je ponaučení?

Co si máte odnést z tohoto článku? Zaprvé se snad nyní trochu více orientuje v těch matoucích číslech a máte lepší porozumění, co vlastně ty voděodolnosti znamenají. Zadruhé doufám, že chápete, že i přes to všechno nejsou telefony vodotěsné! Jen voděodolné, a to pouze za určitých podmínek. Takže budete s jejich používáním opatrnější a vyvarujete se některým situacím. 

Voděodolnost je jen pojistka. Kdyby náhodou něco, tak máte větší šanci, že telefon přežije.Což mě přivádí k bodu číslo tři. Pamatujte, že ta voděodolnost jej jen pojistka. Je to záchranná brzda výtahu, kdyby se stala nehoda a praskly lana. Já vím, že výrobci vždy prezentovali moc rádi telefony, jak s nimi lidi plavou v bazénu a podobně, ale dělat byste to neměli. Jiná věc je to s chytrými náramky a hodinkami, které vydrží tlak 5 ATM a jsou dělané na plavání a lehké potápění třeba do dvou metrů. 

Telefon u sebe ale ve vodě mít prostě nemáte. Můžete, ale neměli byste. Voděodolnost je taková ta věc: “Kdyby náhodou něco, tak mám větší šanci, že telefon přežije”. Takže obzvláště na pláži radši telefon schovejte někde do stínu a vyražte do slané vody bez něj, nebo se speciální kamerou dělanou na podvodní záběry. Teď se může ozvat řada z vás, že “Už dlouho dělám s telefonem tohle a tohle a nikdy jsem neměl s vodou problém”. A ano, je možné, že telefon vydrží. Samozřejmě.  

Ale vyplatí se vám to riskovat u nového telefonu za 20 tisíc a víc? Ta odolnost není vážně jistotou, jelikož jí ovlivňuje nespočet dalších faktorů.Ta odolnost není vážně jistotou, jelikož jí ovlivňuje nespočet dalších faktorů. Koneckonců, on je dobrý důvod proč Sony tenkrát po problémech přestalo krýt poškození vodou zárukou a proč to mají ostatní výrobci stejně. Jo, a vlastně ještě jedno menší ponaučení. Začtvrté, Xperie mají papírově vážně teoreticky tu nejlepší voděodolnost na trhu, jelikož vydrží vodu ve více situacích. Alespoň něčím se to Sony může pořád chlubit.